Dala sem si předsevzetí, že sem budu soupisku davat jako za dávných časů, tzn. dřív takže máte čas svoji účast/neúčast psát do komentářů.

Turnaj je v nedělu 23.01.2011 v 9:30 s židenicema na hale Sokol Kounicova, což je ta kluzka stupidní hala, kde sme hráli předminule a málem sme vyhráli.

Účast
Kasa: Dred
Pole: Proutek, Buldozer, Bo_Oczek, Mileček, Bumbátor,Holubička, Airbagwoman, Rožeň
Hlavní podavač pití: Horáček
Omluvenka: Vrchní šprtka z Mediny

I přes to, že venku bylo pod nulou a ani největší slevy v Lidlu nevylákaly důchodce ven do toho odpornýho mrazu, všechny týmy se na pátý turnaj dostavily bez velkých ztrát. Takže vidina další krásné kontumace se rozplynula.Další věc, co nás tížila na srdci, byl Mireček, který bojoval se zákeřnou rýmou a Holub, který zůstal viset kdesi na drátě.

V sedmi jsme se pustili do boje s Imperiem, našimi sousedy z Tater. Tentokrát jsme však nepustili každou střelu do naší kasy, tak jak tomu bývá na každém našem úvodním zápase zvykem. Obstojně jsme se drželi, až na pár temných okamžiků, kdy obrana zazmatkovala a neuvědomovala si, že jsou na poli a už vubec ne, že se hraje cosi jako florbal. Stačili tři chyby, aby Imperium vrátilo úder, který jsme však my nebyly schopni oplatit. 3:0…

Holub stále nikde, Mireček stale nemocen.
Druhý zápas jsme se snažily dobýt branku Jelit. V zápalu boje si však Iwo spletl kasu a prostě to sklepl Ivči za záda. Že k Vánocům…. poločas končil, skoro celý náš tým už se pomalu klidil z hřiště, když v tu ranu se nebojácná Elza vydala s míčkem přes celé hřiště a takovou nevinnou střelou dorovnala na 1:1. EL měli znova malou naději. V druhé půli však nečekaně nastal zvrat. EL hráli jak banda idiotů, před brankou byl duraz na bodě mrazu a koncentrace Ivči se vznášela k oblakům. Šlo to celé do řiti. Jelita jendoduše střílela. A to jim vynášelo gol za golem. Ať to byla chcanka nebo ne, všechno jim tam padlo. Takže nás na konci položili k zemi 6:1… paráda.

Mireček 38,5°, Holub konečně doletěl.
Po nepovedeném zápase s Jelítkama nám přišel ještě více posrat hlavu Horáček a spol. Na buly se na Jíťu pěkně usmál a pak už byl zapas jen v jeho režii. Dal si hetrik a zbytek Drápků nám zajistil šestku na časomíře. Na nás zas mrkala nula a my šli z pole ven.

Čtvrtfinále s Náměští bylo pěkné. Vztahy sou celkem v normě, i když Ivča občas prská. Většinu času nás šetřili, občas tam šouplu fika, aby se neřeklo. Tentokrát se však prosadil Holub. Stav 2:0 snižil na 2:2 a my se zase na chvilku ocitli za hranicema našich navyklých pocitů z každeho turnaje. Po třech golech do naší kasy jsme se zas vratili do reality a v odpoledním čase, za světla vyrazili vztříc velkoměstu.

ty vole, už?

no, takže 18.12.2010 na Hale Hattrick hrajem naštěstí až v 1O:OO, takže neco před desatou tam buďte. Bude potřeba prokonzultovat taktiku prý vyhrajem, či co.

Do branky jde předpokladam Starečkovic
v poli se mají pohybovat - Drápalová a Drápalová ml., ELiška (doufám, že od 1. poločasu do konečneho potřesení rukou ve finale), Já (bohužel), Ivo, kemper u kasy… půjde i Kuba, pokud dnes nehodlá bumbat až do rána. Venda se příjde podívat do pole i s anatomií a Holub přiletí možná i o dvě hodiny dřív.

Mireček tentokrát dává přednost vyhřáté postylce, bo má rymičku. Naše male chudiatko.

Takže pokud někteří z výše jmenovaných uvažují, že se k Mirečkovi připojí, nech daj vědět co nejdřív. I když nahradu shanět nebudu, je dobré to vědět

Předem upozorňuji, že postavy v tomto reportu jsou smyšlené a veškerá podobnost se skutečností je čistě náhodná. Lidé, jenž nerozumí našim reportům a nechápou ironii v nich skrytou, by měli být dobrovolně této četby ušetřeni a z vlastní iniciativy by měli přesně v tento moment kliknout na křížek v pravém horním rohu a nebo ALT + F4.

no a už k celému turnaji.

První zápas ve skupině byl extrémě vyhrocený. Neslovice zamávali z domu vztyčeným prostředníčkem a dále se kochali myšlenkou, jak s náma vytřeli zem. My se kochali naší druhou historickou výhrou a body z oné kontumace jsme si spravedlivě rozdělili. Neslovice vs. EL - 0:5. mentální výprask jako prase.

2. zápas s Náměští byl o trošku lepší než naše první setkání s nimi (o kterém se mi noc co noc dokola zdá, což se musí den co den dokola prát). Chvilku jsme pomáhali Kounickýmu personálu s uklidem haly, bo se nám plocha nezdala tak lesklá, jak by veskutečnosti ten posranej, kluzkej, dementní porvch měl být. Pak nám náměšť 3x vrazila šíp do srdce a my s brekem utíkali do šatny, kde jsme meditovali nad jediným naším vstřeleným golem a chystali se na hru proti Jelitám.

3. zápas -  Jelita, předposlední v tabulce, pro některé v myšlenkách tým, který by se s nami mohl rovnat v našem “skillu”. Jak tato myšlenka vznikla, tak rychle i zanikla, bo po pá rminutách hry nám došlo, že ani zde, v naší nižší lize, nejsme schopni najít partnerský tým do deště, respektive do odpolední hospody. Takže pech. 2:0, trošku smutku, svěšené hlavy, posmrkané kapesníky a pár škrábanců z agrese.

před čtvrtfinále jsme se občerstvili v Kometě, pohráli si se samospouští a vylepšili si náladu. Po návratu do haly jsme se však vrátili Z5 do depresivního svěšeného stavu, bo nám bylo řečeno, že čtvrtfinálový soupeř je pro nás právě ten, který (to doufám nečte) nás zavrhl po jednom jediném špatně pobraném reportu. S přivřenýma očima jsme po celou hru čekali, že dostaneme lokýtek do očička nebo nám při souboji v rohu některý zašeptá do ouška, jak moc velké jsme sračky. Nakonec však Jíťa přestala očekávat podlé reakce, vzala miček na “baldu” a prokličkovala mezi par Predatorama. Poté překvapila kempera v bráně luxusnim vinglem. Celý stadion zafandil a celou minutu a pul se všichni klaněli Té Drápalové. Její gól však zastinil mnohem užasnější gol, do naší kasy. To si zas nějakej idiot stal před kasou s blbě sklopenou čepelí a s myšlenou, že to ma prudce pod kontrolou, pozoroval, jak miček mění směr a přeskakuje pololežící Ivču s vyvalenyma očima. bylo vyrovnáno. Buček sklidil taky potlesk - BULDOZER VEN!… no. A pak to šlo s časomirou z kopce. žlutočerní nám nasazeli další 4 fíky a my odpověděli pouze na 1. Takže s velkým díkem všem těm masám lidí, co nám fandili (Imperium a Náměšť), jsme odešli z plochy do sprch nepochopitelně plných písku. Ale další turnaj to všem samozřejmě nandame….

tak co - “SRAČKY” Neděle 21.11.2010 Hala Sokol Kounicova, kdo jde?

Sobota 23.10.2010 Hala Hattrick v 1o:oo proti Drápkům… sraz v 9:45, kdo všechno na 99,9% ví, že jde, do komentařů…

Ivča
Jiťa, Peťa, Kuba, Holub
Zuza, Elza, Ivo, Venda

Mira nemuže

první zápas proti Neslovicím nebyl zrovna jemňoučký Co za chcípáky se o Jíťu odrazilo, to znamenalo pisk pro nas občas jim rozhodčí pískl nějake to drcnutí a Neslovičáky to začlo čim dla víc srát. ve stavu 1:1 byli už docela nepříjemní a začli trošku sekat, a tak se co chvila piskalo a rozehravalo povětšinou u Neslovicke kasy. Ovšem ke konci jsme dostali smolny druhy gol a tak jsme se snažili v posledni pulminutě o obléhání soupeřovic prostoru. poslednich par sekund zapasu cinkla tyčka a my se sebrali s hřiště bez remizy.

druhý zápas jsme se setkali s již známými čoboláky s oproti neslovicim mnohem lepší technikou. Avšak celej první poločas jsme drželi skore na upocenych 0:0. Noa pak se to stalo. Imperiak se dostal do našeho obranného pásma, kde narazil na špekatou obrankyni se sfetovaným výrazem, která neměla vubec páru, co se to na palubovce odehrává, s jistou elegancí ji objel a zavěsil do poloprazdne kasy. ExtraLoosers se skore O:1 opustili pole s pocitem, že některé lamy je třeba vyměnit za pořádné hráče. A možná za ty, co maj koule, protožýe to u nás vypadá jak na nějakém statku, když je taková převaha koz…

třetí zápas na nás čekali nažhavení Drápci s Horáčkem v čele. Asi za to, že jsme je minule porazili, nám chtěli naservirovat vejprask. To by to ale nebyli ÉeLka, aby se nenechali vyburcovat a za stavu 1:4 pro drapky začali atakovat vykuleného Drápka v kase, který najendou nevěděl, kde mu helma stojí… Útok navyšoval skore gol za golem a obrana se zatim kochala luxusnim vyhledem na vymetenou soupeřovic sitku a navzajem se placala po ramenou, jak dobře to náš tým válí.  Drápci se snažili za každou cenu stav 5:5 trošku apgrejdovat, ale my sme řekli NASRAT. Takže jsme se zas jednou mohli radovat, že jediný kladný zápas toho dne, byl zase proti Drápkovic týmu. Hurá.

Noa čtvrtfinale proti Náměšti jenom zkráceně - Peťa s Jiťou nás nechaly v sedmi bojovat o titul o titul nejbrutalnějších betonářů ligy. a tak sme betonovali, cementovali, bránili, nastavovali sve řiťky proti extrarychlym střelám, ale co nám to bylo platné… skore 6:0 nám ukázalo dveře haly a my cupitali do pryč…¨Na webu pišou 7:O stalo se něco, o čem nevím?

Hospoda se nekonala, čímž se po 3. turnaji všechno vynahradí. Budou se slavit Petiny a Elziny narozeniny. Kupte nejaky poradny dort, nejlepe Marlenku, tu mam fakt ráda :oP, zučastní se všichni bezvyjimky. Kdo nejpujde….