7. turnaj 3.3.2012

8:00 Florbal Lomnice

10:00 Garáž Kuřim

8. turnaj 31.3.2012

10:00 TJ Sokol Česká

13:00 Florbal Kuřim

9. turnaj 21.4.2012

12:00 Hambas Podlesí

14:00 Iaculis Team

Podle pravidel by se taky někdy během sezóny měl hrát Pohár KFBL, ale o tom zatím nepadla žádná zmínka.

Ještě před turnajem jsme se díky jistým dezinformacím ohledně nepřijeduvšího (pravděpodobně gramaticky špatně, ale stejně je to pěkné slovo, ne? :)) Michala obávali, že budeme hrát vzadu ve třech, ale Michal přijel a tak jsme mohli nastoupit v plné síle.

Na první zápas se soupeřem Hambas Podlesí jsme si celkem věřili (nebo alespoň trenér věřil :)) – sice byli po pátém turnaji na druhém místě, ale měli jen o dvě výhry víc než my a popravdě nebyl velký důvod mít přílišný respekt. Navíc první zápas jsme s nimi prohráli 1:2 a to pouze „o mantinel“, takže rozhodně to byl hratelný soupeř. Jak se přímo v zápase ukázalo, předpoklady to byly správné…
Jejich hra postrádala lehkost, se kterou se jako samurajské meče padajícím podzimním listím naše útoky prosekávaly k jejich brance. Jíťa nekompromisně první ranou pod víko (myslím, že za Tomaseho asistence) všem ukázala, kdo tu dnes bude aspirovat na královnu střelců. Almy následně (jako ostatně po celé dva zápasy) předváděl protihráčům, jak to vypadá, když se liška dostane do kurníku (při použití dřívější metafory by se dalo říci, že samurajské meče měl dva a oba netypicky s ostřím z obou stran) a postupně zvýšil náš náskok až na 3:0.
Útočné pokusy Hambase byly náhodné, ojedinělé a rozbíjeli se o naši obranu jako příboj o Doverské útesy. Kuba si s blížícím se koncem začal uvědomovat, že pokud to tak půjde dál, mohl by v obraně zůstat déle než by si byl býval přál a tak ještě korigoval výsledek na konečných 3:1 excelentní tečí, po níž míček ukázkově vymetl pavučinu v pravé šibenici Ivčiny branky. Na nic dalšího se však Hambas nezmohl, a tak jsme je ukázkově stáhli v tabulce o tři body.

Druhý zápas místo v plánovaných 14:00 začal o hodinu dříve, jelikož nedorazil tým České. Soupeřem nám byl Iaculis Team (Iaculus - z latinského iaculum = kopí - je mýtický had, který se schovává mezi větvemi a útočí na své oběti tak, že se na ně vymrští jako šipka. Je také popisován jako had který „létá“. Proč se tak pojmenovali netuším, ale nevíte, v čem by tak mohl had držet florbalku??? :)). První zápas jsme s nimi na třetím turnaji vyhráli 4:3 po celkem urputném boji, ale vzhledem k jejich postavení v tabulce (poslední místo, jediná výhra) byly tři body takřka povinnost.
I když se občas může stát, že povinnost svazuje, Jíťa hned na začátku všem ukázala, že to nebude tento případ a první dva góly si připsala jakoby mimochodem, s dravou elegancí jí vlastní. Když pak Peťa ještě před přestávkou přidala po Almyho asistenci další gól, měli asi všichni létající hadi od ostentativního divení se vypadlé sanice.
Jak zápas začal, tak taky pokračoval. Bezzubé snažení soupeře občas až vzbuzovalo lítost, ale zřejmě pouze u publika. Dokonce i rozhodčí hráli s námi, když nás během ojedinělého tlaku soupeře nechali hrát asi minutu v šesti (Michal se tuším rozhodl, že už se na to nemůže dívat a trochu vypomůže v poli), aniž by to jakkoliv komentovali. Nutno říct, že nám evidentně hra v šesti nesvědčila, protože jsme se nemohli dostat od vlastní branky :). Nicméně po této krátké epizodě pokračoval naše hra v již vyšlapaných šlépějích. Nejdříve Míra doklepl míček za gólmana po jednom z mnoha závarů, které naše útoky často vytvářely před soupeřovou brankou. Poté přidala gól Matty po Zdenálově nahrávce a nakonec ještě Peťa (asistoval Tomase), která se zřejmě rozhodla uzavírat třetiny svými exhibičními vystoupeními.
Třetí třetinu načal gólově Zdenál, který zřejmě pochopil, že forhendem dnes opravdu nic nedá a tak prostřelil soupeřova gólmana precizním bekhendovým projektilem. Další akcí našeho útoku byl Mírův gól, který ovšem skončil v síti za Ivčinýma zádama. Iaculis, kteří vycítili poslední šanci na snížení propastného rozdílu, napnuli všechny síly a podařilo se jim vstřelit i jeden regulérní gól. Závěr byl však opět v naší režii a konečný stav 8:2 zařídil Almy přesilovkovou střelou od mantinelu (soupeř hrál v oslabení po vyloučení za nedovolenou vzdálenost a podle reakcí to bylo jedno z pravidel, o kterém ještě nikdy neslyšel :)).

Závěrem se sluší poděkovat všem hráčům a hráčkám, kteří nám divákům připravili skvostné podívání (a vysloužili si zejména po prvním zápase velkého potlesku přihlížejících týmů). Jste prostě dobří, Lůzři :). Doufejme, že se to pozitivně promítne i do ligové tabulky a poskočíme více dopředu.

A malé doplnění z pozápasových oslav – v Mementu na Křence, kde jsme dostali místo sudových limonád kofoly, místo kofol piva a místo dobré pizzy pizzu připálenou, vrátili Peti na stovku hrst korun (něco přes 60kč?). Takže jestli potřebujete drobný, volejte Peťu. Slečna, která nás obsluhovala/neobsluhovala asi neměla na rozdíl od Lůzrů svůj den

Jde: Ivča, Peťa, Kuba, Mira, Jíťa, Zdenál, Matty, Elza, Michal, Almy, Tomase
Auto: Mira, Zdenál, (Tomase)
Nejde: Ondra, Zuza, Majkl

Sraz: v 10:00 u Grandu

Brána: Ivča
Pole: Kuba, Peťa, Jíťa, Elza, Ondra, Matty, Michal, Zdenál, Ivo, Lukáš
Nejde: Majkl, Tomase, Mira

Auta: Jíťa, Zdenál, Ivo jede sám přímo z Bystrce

Poznámka pod čarou: minulý zápas s Českou 2:6 - jeden týpek si dal hatrik a ještě gola navrch. S Florbalem Kuřim 2:4.

Co se třetího turnaje týče, tak si Tomase zahrál na týmového reportéra
“Ja si pamatuju akorat, svoje pociny, cili vlastne skoro vse podstatne 

- extraligovy assist na Ondruv gol z leveho “kruhu”, tusim ze jsme hrali presilovku
- pak “rana” presne jak jsem chtel do leveho vika - cili k prave tycce po zemi
- asistence zadovkou na Miruv vitezny gol v posledni minute zapasu

Takže jsme první zápas proti Iaculis vyhráli 4:3.

- v druhem zapase chuze mezi ctyrma souperi a strela k tyci ( ano a zde vznikla bůčkova nenápadná a málem opomenutá asistence)

No druhý zápas už taková sranda nebyla. Sice jsme do posledních minut obléhali soupeřovic kasu, ale na  remízu jsme se už nezmohli. 2:1 pro Podlesí.

pak jeste par perlicek:
- dve standartky - jednu jsem spalil ja - netrefena prazdna pulka klece, druhou spalil Majkl v posledni minute druheho zapasu
- za stavu 4:3 moje otocka pred nasi branou a nahravka souperi, z ktere trefil spojnici”

My Ti Tomase děkujem.

——————

Náš čtvrtý turnaj se dá považovat jako ExtraNejúspěšnější za naši dlouholetou amatérskou kariéru.
První zápas  proti nám nastoupila oranžová garáž Kuřim.  Tento sympatický tým ( a není to proto, že už jsme je znovu porazili, ale proto, že to nejsou hovada ) na nás nastoupil s klidnou hrou. Aspoň si to myslím, díky srovnání s druhým zápasem … První gól si vzala na svá bedra Jíťa spolu se Zdenálem. Vytvořili spolu duo nekompromisních útočníků, takže jsem si v obraně užila celkem pěknou podívanou. Zdenál nahrává, Jíťa zavěšuje. Stav 1:0 pro zelený. Paráda. Další gól znovu v režii našich brutálních hrdliček. Standartka. Jíťa nahrává, Zdenál střílí. Druhý gól. Aplaus. Garáž ovšem není nijak pozadu. Ostřeluje naši kasu ze všech stran, takže není divu, když se sem tam nějaký gol připíše k jejich skore. Je to celkem vyrovnané.  To by však nesměl být v poli Mireček. Náš chlapeček. Dostal dvě dobře podané nahrávky a už jsme oslavovali čtverku na naší straně. Naše výhra však byla ke konci hodně ohrožená díky přesilovkám, které se Garáž snažila využít se všech sil. Tomase však věděl co s míčkem celou dobu dělat, takže skore 4:2 pro nás bylo drženo až do konce zápasu.

2 zápas byl krutý ne opravdu. Mě to sralo Lomnice na nás nastoupila hned od úvodního pískotu celkem agresivní a nepříjemnou hrou. Byli rychlí a hbití. Ovšem některé záseky byly na pokraji faulu, jiné se odpískali hned na místě. Horší však byla hra tělem. Tu měli perfektně zvládnutou. O tom ví své Výborný, který měl možnost ozkoušet povrch dva metry za mantinelem celým svým tělem. Ale jak mu bylo jasně řečeno, je to chyba rozhodčích, že nic nepískají a každopádně není přece ve škole, aby si furt stěžoval. Ostatně Ondrovi jsem nezáviděla moc dlouho. Taky mi bylo umožněno si v rohu na chvíli lehnout a distancovat se od toho chaosu co se v poli celou dobu odehrával. Možná by mi to ani tak nevadilo, kdyby na mě neležel protihráč. S prvním dobře mířeným golem přišla Peťa. Michal se dlouho nenechal přesvědčovat a Peťu podpořil druhým golem, aby v tom nebyla sama. K nim se přidal Zdenál i Ondra a bylo vymalováno. Vyhráli jsme 4:3 i když poslední minuty bránění tohoto skóre nebyl žádnej med. Co jsem se doslechla, tak příště mě čeká prý nějáký sejmutí, takže si dovolím napsat, že mě tento zapas celkem najebal ale výhra je to hlavní …..

Jo a popřejme dnes Jíti vše nej k svátku všichni na tomto reportu se podílela jako informátorka Vše nej a hodně gólů soupeřům, Drápalová mladší.

Jde - brána: Ivča
Jde - pole: Jitka, Peťa, Zdenál, Kuba, Ondra, Zuza, Mira, Maty, Elza, Michal, Tomase
Nejde: Majkl
Auta: Zdenál + Mira: 7:00 u Grandu
Tomase: 7:20 u Grandu

Kasa: Ivča
Pole: Zdenál, Elza, Tomase, Majkl, Zuza, Kuba, Peťa, Mira, Ondra, Maty, Michal
Auta: Zdenál, Tomase (1 místo), Mira (1-2 místa)

Omluvenka: Jíťa

První zápas měl takový smělý začátek. Úvodní dobře mířenou třelu Peti golman v chaosu poněkud přehlédl, takže jsme oslavili první gol hned po pár minutách úvodního pískotu. Radost nám rychle zahnal sokolský player s rychlým nemilosrdným brejkem. Stav 1:1 však nebyl pro Maty dostatečně uspokojivý, a tak v další milisekundové panice před soupeřovic kasou doklepla míček do volného prostoru brány, čímž se nám zvýšil náskok a my mohli dále pokračovat s nadšením a vizí porážky dosavaď druhého týmu tabulky. Jenže jsme ostrouhali. Do konce zápasu jsme dostali pětigólovou nakládačku a šli jsme z haly ven. Holky se plácaly po zádech a popichovaly druhou půlku týmu s varlátky, že je na čase přidat ruku k dílu a zkusit nějaký ten gol poháněný testosteronem.

Druhý zápas jsme měli dostat tým z první tabulky (vole Zuzo, nemůžeš přece hodnotit týmy dle jejich umístění v tabulce po prvním turnaju!! ). Nemůžu no, a tak jsme zbytečně vystrašení (někdo možná laxně znuděný) naběhli proti Kuřimi do pole s pokusem to vyhrát. První gól si připsala znovu žena - Jíťa. To už se ale mužská část týmu opravdu nasrala, Miroslav povstal z lavičky, v poli uzmul volně kutálející se míček a hrdě ho vecpal kuřimskému golmanovi za záda. Vysloužil si uznání prsní části haly , mírný potlesk a letmý úsměv. Dva goly z naší strany byly smazány dvěma goly druhé strany a aby to nebyla remíza, Kuřim si potvrdila vítězství dalšíma dvěma goly. A byl konec. Nevím, jak si stojíme po tomto v tabulce, doteď jsme byli třetí No, kdo ví. Příčku si jistě vylepšíme v listopadu, kdy nám to snad bude pořádně padat do soupeřovic brány.

Předběžná sestava
Kasa -  76 kilo s dredama a novým pírsem
Pole - umírněný Buldozér, agresivní Párátko, pravotočivá Madeta, abstinující Bumbálek, volantér Mirečka, mlčenlivý Špunt, obézní Bůček, Majkl, Michal a Zdenka nakonec prej jo.
Omluvenky - perfecto a Erdeley.
Auta - Mirečka + 4 volná místa
- Jíťa

Pište, kdo dojde - nedojde.